neděle 21. října 2012

Extrémy funkce dvou proměnných

Lokální extrémy

Postup při určování lokálních extrémů:
1. Vypočítáme všechny parciální derivace prvního a druhého řádu dané funkce.
2. Sestavíme soustavu dvou rovnic pro dvě neznámé x, y:


Existuje-li řešení, má daná funkce stacionární body.
3. Určíme hodnoty parciálních derivací druhého řádu ve stacionárních bodech
4. Sestavíme determinant.
5. Je-li determinant kladný, určíme druh extrému podle znaménka derivace 

Příklad:



Vázané extrémy

Postup při určování vázaných extrémů:
1. Máme funkci dvou proměnných z = f(x,y) a podmínku y = g(x).
2. Do dané funkce dosadíme g(x) za y a dostaneme funkci jedné proměnné z = f(x, g(x)), pro kterou hledámé lokální extrémy.

Příklad:


pátek 19. října 2012

Akumulace kapitálu


Příklad:

Část A
Je dána investiční funkce I (t) = 9 t1/2.
Jaká je její příslušná funkce kapitálová?




Část B
Je dána investiční funkce I (t) = 9 t1/2.
Je dána počáteční hodnota kapitálu K(0) = 20.
Jaká je velikost AKUMULOVNÉHO kapitálu
za jedno období, tj. od t1 = 0 do t2 = 1,
spočteného POMOCÍ KAPITÁLOVÉ FUNKCE?




Část C
Je dána investiční funkce I (t) = 9 t1/2.
Je dána počáteční hodnota kapitálu K(0) = 20.
Jaká je velikost AKUMULOVNÉHO kapitálu
za jedno období, tj. od t1 = 0 do t2 = 1,
spočteného BEZ PRVOTNÍ ZNALOSTI  kapitálové funkce, tj. na základě zadané INVESTIČNÍ FUNKCE.




sobota 13. října 2012

Bod zvratu



Grafické znázornění



Grafy jsou vytvořeny v mobilním telefonu, pomocí aplikace "Free Graphing Calculator", tečna je poté domalována v PC pomocí "Malování".



"Klikatka" - ne hladká funkce


Maximalizace zisku



Hledání extrému funkce

Průběh funkce

  • Funkce rostoucí a klesající na daném intervalu
Je-li první derivace funkce v bodě A > 0 pak je tato funkce v bodě A rostoucí.
Je-li první derivace funkce v bodě A < 0 pak je tato funkce v bodě A klesající.

Funkce je rostoucí resp. klesající v daném intervalu, je-li rostoucí reps. klesající v každém bodě daného intervalu.
Postup pro vyšetření monotónnosti(rostoucí, klesající) funkce:
  1. Výpočet první derivace.
  2. Určení nulových bodů první derivace. Pak známe lokální maxima a minima funkce.
  3. Pomocí nulových bodů stanovíme intervaly monotónnosti.
  4. Nakonec podle hodnoty první derivace rozhodneme o růstu nebo poklesu funkce na všech intervalech funkce. 
Lokální extrémy funkce
  • Je-li f'(x0) = 0 f''(x) > 0 má funkce v bodě x0 lokální minimum.
  • Je-li f'(x0) = 0 a f''(x) < 0 má funkce v bodě x0 lokální maximum.
Vrcholy grafu funkce
  • nejdříve vypočítáme první derivaci funkce
  • výslednou funkci položíme rovnu nule
  • výsledkem rovnice jsou stacionární body
  • dosadíme stacionární body do původní funkce - dostaneme y-nové souřadnice a zjistíme souřadnice vrcholů funkce
Konvexnost a konkávnost funkce
  • funkce f(x) je v bodě A konkávní je-li druhá derivace funkce v bodě A <0.
  • funkce f(x) je v bodě A konvexní je-li druhá derivace funkce v bodě A >0.
Inflexní bod
=> Takový bod, ve kterém se funkce mění z konvexní na konkávní - nebo naopak z konkávní na konvexní.
- Inflexní bod x0 je nulovým bodem druhé derivace funkce. Druhá derivace mění při průchodu x0 znaménko.
-Zároveň musí existovat třetí derivace různá od nuly.

Příklad:

Na stránce http://wood.mendelu.cz/math/maw-html/?lang=cs&form=prubeh si můžete zkontrolovat zprávnost výpočtu průběhu funkce.



  




Derivace


Derivace je základní pojem v diferenciálním počtu, má významnou roli například při určování průběhu funkce.

Definice derivace
Historické definice: Vyjadřovaly derivaci jako poměr, v jakém růst nějaké proměnné y odpovídá změně jiné proměnné x, na které má ona proměnná nějakou funkční závislost. 

Nejjednodušší představa o derivaci je, že „derivace je mírou změny funkce v daném bodě, resp. bodech“.


 Derivace je hodnota podílu pro Δx jdoucí k 0. Nahradíme-li konečně malý rozdíl Δx nekonečně malou změnou dx, získáme definici derivace
Derivací funkce získáme směrnici tečny.Tečna je přímka, která se daného grafu dotýká právě v jednom bodě.


Základní vzorce pro derivaci: